Proč pokladní systém pro restaurace?

Už několikrát jsem se ve své programátorské práci potkal se zadáním online řídit běh restaurace nebo pizzerie. Tedy šlo spíše jen o to, aby na webu byl automaticky každý týden nový jídelníček, nebo zajistit objednávkový systém pro rozvážku do domácností, případně řízení platebních účtů stálých klientů.

Máte a provozujete restauraci? Pak zajisté potřebujete nějaký pokladní systém pro restaurace. Je určitě na výběr z několika možností, ale já nedávno objevil program Zatyoo. Je to sice produkt z Francie, ale umí česky a nabízí všechno, co by manažer restaurace mohl potřebovat. Navíc má za sebou 20 let zkušeností a vývoje.

Vlastnosti systému Zatyoo

• systém je modulární, takže pokladna, stoly, zákazníci, kancelář, to můžete řešit zvlášť a nekupujete nic zbytečně
• má nízké systémové nároky, takže na čemkoli od kalkulačky výše ho spustíte
• objednávky skládá do fronty požadavků a tak je posílá do kuchyně a to i od více stolů
• zvládá všemožné způsoby plateb a pracuje ve více měnách
• úplná pecka je bezdrátový číšník, čili sběr objednávek palmtopem, nebo tabletem apod.
• umí exportovat data do různých formátů
• nabízí datové propojení s MONEY S3,  POHODA apod.

Modelová situace

Dejme tomu, že vaše restaurace má několik salonků a navíc venku ještě posezení u grilu. Běžně číšníci běhají s papírky a propiskami ze sálu k pokladně a odtud do kuchyně. S nasazením Zatyoo je toto minulost.

Obsluha má místo propisky malý dotykový tablet, s instalací mobilní verze programu Zatyoo, do kterého jen ťuká objednávky a ve stejné chvíli už hlavní pokladna objednávku přijímá a třeba se hned tiskne na tiskárně v kuchyni či na baru. Odpadá tedy nutnost pamatovat si která objednávka patří na který stůl. Klidně vezme objednávku od dalšího stolu a hotovou objednávku může donést ke stolu úplně jiný číšník. Líbí? No to bych prosil!

Zatyoo tedy nejen zrychlí čas pro obsloužení zákazníka ale ruku v ruce s tím i zvýší obrat jednotlivých stolů. Buď proto, že zákazník bude mít čas objednat si ještě něco dalšího, nebo pobude kratší dobu se stejnou útratou a uvolní místo u stolu dalšímu zákazníkovi.

Závěr? Nadšení.

Mám rád ty dodavatele software, kteří se nebojí poskytnout zkušební verzi. Cena za základní licenci navíc není nijak vysoká a s trochou nadsázky jí máte za měsíční spropitné. Pokud bych parafrázoval větu z Cimrmanovy hry Akt: „Nejsem odborník, mám češtinu a dějepis, ale tohle je obraz“, tak asi nějak tato: „Nejsem majitel restaurace, dělám trochu PHP, ale tohle je Program“.

Nové akvárium

Tak naši sousedi se stěhují a zbavují se asi nepotřebných věcí. Tuhle se mě soused zeptal, jestli bych nechtěl malé akvárium. Mít doma akvárko s rybičkami je můj sen. Dostali jsme tedy asi 30-ti litrové akvárium a dokonce i s barevnými kamínky. Jelikož o akvaristice vážně nevím nic, řekl jsem si, že napustím vodu a koupím pár rybiček.

Prodavač ve zverimexu byl moc hodný a dlouze se mi věnoval. Vybral mi 3 neonky a samce bojovnice pestré. Taky mi doporučil menší rostlinku, ať tam ty rybky nejsou tak samy. Jediné, co jsem věděl, že voda nesmí být přímo z kohoutku do akvárka, ale musím jí nechat chvilku odstát. Zasadil jsem kytišku do štěrku, napustil vodu a přellil rybičky do akvária. Trošku se tam ztrácely, protože ten štěrk byl modrý a bojovnice je taky do modra, ale radost mi to udělalo.

Přišlo mi ale, že takto malé akvárko nm dlouho stačit nebude. Náhodou jsme zabrousili přímo do akvaristiky a uviděli jsme akvárium, které nás uchvátilo – 60x30x30 se základním vybavením – filtr, teploměr s topením, síťka, nějaké ukázkové krmení a dokonce i v dosažitelné ceně. Tak jsme do toho šlápli a pořídili ho. Nějaké kamínky na dno jsme ještě dokoupili a ryby se stěhovaly do většího. Samozřejmě, že se dokoupily i nějaké další rostlinky. Pak jsem si sednul k internetu a řekl jsem si, že si musím i něco nastudovat – třeba jaké ryby se mezi sebou snesou a přežijí moji „péči“, které rostliny jsou vhodné pro naši velikost akvárka, jestli vypínat světlo a filtr na noc apod.

Ti, co se zajímají o akvaristiku se asi usmějí. Jeden z prvních článků, které jsem našel, byl doporučený postup při zakládání akvária. Samozřejmě všechno špatně. Mám málo písku, nebo kamínků na dno a kytky budou mít problém zakořenit. Plánuji i pár větších kamenů, ale ty se mají dávat jako první a navíc na podložku z polystyrenu. Taky jsem vypínal filtr na noc, ale to je chyba, protože ruším vývoj nějakých prospěšných bakterií, co rozkládají dusíkaté sloučeniny a vyrábí z nich hnojivo pro rostliny.

Takže teď uvažuji jak dál. Asi nejprve najdu 2-3 kameny na dno, plus nějaký zajímavý kořen. Přelovím na chvilku rybičky do toho menšího akvárka a upravím si to dno ve větším akváriu. Nasázím ještě nějaké menší rostlinky do popředí akvárka a aspoň jednu větší do pozadí. Taky by se mi líbilo, kdyby ten kořen byl nějak porostlý nějakým mechem, ale to asi časem. K rybkám bych přidal ještě pár dalších. Neonek by mělo být asi 7, k bojovníkovi dám asi 2 samičky, 3 pancéřníčky, 2 krunýřovce, nějaké parmičky a párek pestřenců.

Bude to krása. Už teď se od televize přesouvám před akvárium a koukám a koukám a koukám.

Lněné semínko

Lněné semínko je obsah plodu lnu setého. Kdo viděl Krtečka a jeho kalhotky, ten ví – vysoký stonek s bleděmodrými květy. Semínko je charakteristické svým vejcovitým plochým tvarem a lesklou žlutou až hnědošedou barvou. Původně byl doma v Asie, ale u nás se už dlouho využívá hlavně pro výrobu plátna, ale také jako léčivka.

Co lněné semínko obsahuje

• velké množství vlákniny
• omega 3 nenasycené mastné kyseliny
• fytoestrogeny – jde o látky, které jsou podobné ženským pohlavním hormonům – pomáhají v redukci projevů menopauzy
• polyfenoly a lignany – působí proti osteoporóze a nádorovým buňkám
• slizy – pomáhají změkčovat stolici – účinné proti zácpě

Lněné semínko – účinky

Kvůli vysokému obsahu olejů se používá zejména jako projímadlo. Hlavně u těhotných žen má velký úspěch. Semínko změkčuje stolici, a tím uvolňuje také porodní cesty.

Lněné semínko snižuje riziko nádorových onemocnění, onemocnění srdce, různé zánětlivé stavy zažívacího traktu, nemoci jater, dokonce snižuje cholesterolu v krvi (to mě osobně hodně zajímá) a zabraňuje kornatění cév.

A pokud lněné semínko použijete zevně jako obklad, pomáhá při různých kožních problémech.

Lněné semínko – konzumace

• lněná semínka musíte pořádně rozkousat, protože jinak je nestravitelné a jeho účinky nejsou tak výrazné
• pokud ho nechcete přímo žvýkat jako oříšky, přidávejte jej do pečiva, třeba jako sypání na rohlíčky, do chlebů apod.
• dbejte na zvýšený pitný režim, což pomáhá paušálně vždy
• můžete si udělat i odvar, ale někomu vadí, že nejde o čajíček, ale takovou slizovitou hmotu
• na zevní použití se doporučuje nasypat semínka do látkového sáčku a spařit horkou vodou, chvíli v lázni ponechat a sáček přikládat na postižená místa

Lněné semínko může mít i nežádoucí účinky. Jedná se o nevolnost, zvracení, průjem nebo bolesti břicha. Ovšem klady zřejmě převáží případné obavy. Vždyť už třeba Sokrates byl známý tím, že lněná semínka konzumoval docela pravidelně.

Samolepky na zeď

Tak je tu jaro a zase blíží čas, kdy budeme malovat byt. Razím myšlenku, že do výzdoby bytu nemá chlap co kecat. Jen dostane nadiktováno jaké barvy mají kde být, kde má být jaký obrázek a je to.

Už delší dobu ale uvažuji nad tím, že bychom přeci jen něco na stěnách mít měli. Máme ale tak tvrdé stěny, že vyvrtat do nich díru na pověšení obrázku je vlastně nemožné. Měli jsme tu i odborníka se speciální vrtačkou a vrtákem za pár tisíc, co prohlásil, že za pár minut bude hotovo. Za dvě hodiny odcházel zpocený od rozklofané zdi, ve které byly takové díry, že spolkly půl kila sádry. To byl náš poslední pokus vyvrtat do zdi díru.

Jak tak přemýšlíme, jak trochu vyzdobit stěny našeho bytu, našel jsem na internetu možnost použít samolepky na zeď. Ale pozor – nejde o nějaké tapety, které by pokrývaly celou zeď. Známé to lapače prachu. Samolepky zeď pouze ozdobí nějakým zvoleným obrázkem či motivem. Samolepky na zeď jsou relativně novým a hlavně moderním trendem v bytové dekoraci. A na výběr je opravdu široká paleta různých motivů a vzorů.

Pro naše kluky samolepky zeď ozdobí nějakým autem, nebo divokým zvířetem. Škoda, že jsou kluci už velcí – maminka by si určitě vybrala nějaký pohádkový motiv samolepky. Já bych si představoval, kdyby měly zdobit samolepky zeď našeho obýváku, že to budou nějaké bambusy, nebo jeřábi (ti ptáci samozřejmě, ne stavební stroje).

Speciálně mě potěšila informace, že aplikace samolepek na zeď je velmi jednoduchá a zvládne ji každý. To my, teoretici, vítáme. Samolepky na zeď se dají aplikovat na jakékoliv rovné, suché, hladké a čisté plochy. Samolepky na zeď se dají použít na dekoraci nejen zdí, ale i skříní, zrcadel, nábytku, pračky a jiného.

Samolepky na zeď mají opravdu velmi velké využití. Pokud samolepky na zeď dobře a kvalitně aplikujete, budou k nerozeznání od malby. A na rozdíl od malby mají výhodu, že při jejich aplikaci nezašpiníte celé své okolí. Aplikace samolepek na zeď je nejen jednoduchá a rychlá, ale také čistá.

Jestli se nám to povede, pochlubím se, jak samolepky zeď našeho obýváčku zkrášlí.

AMINOKYSELINY – proč je užívat

Aminokyseliny jsou karboxylové kyseliny, na kterých je přítomna aminová skupina NH2. Jsou základním stavebním kamenem proteinů a peptidů. Ty vznikají jejich spojováním pomocí peptidických vazeb do různě dlouhých řetězců. Jejich využití je jednak jako stavební jednotka pro jiné molekuly, ale jednotlivé aminokyseliny fungují jako prekurzory pro jiné látky. Samy o sobě se kolikrát podílejí přímo na metabolických pochodech.

AMINOKYSELINY jsou v těle důležité jako:

• jednotky pro stavbu bílkovin a peptidů
• katalyzátory biochemických reakcí
• výchozí látky pro výrobu jiných aminokyselin, hormonů, přenašečů apod.
• vzácně jako zdroj energie (tento systém není příliš výhodný a metabolity mohou být škodlivé)
• nárůst svalové hmoty
• rychlejší zotavení organismu po fyzické zátěži
• srdeční činnost
• lepší viskozitu krve

AMINOKYSELINY – jaké známe?

Základních aminokyselin v lidském organismu je 20 (někdy je uvedeno 21). Můžeme je rozdělit podle toho, jestli se nacházejí v proteinech nebo ne. Jiné dělení je na tzv. esenciální a neesenciální. Esenciální jsou takové, které si lidské tělo nedokáže samo připravit (je to z toho důvodu, že obsahují řetězce nebo skupiny, se kterými nedokáže lidské tělo pracovat). Proto jsme plně odkázáni na jejich příjem v potravě či aminokyselinových preparátech. Naproti tomu spotřebu neesenciálních aminokyselin dokáže tělo do jisté míry pokrýt výrobou z jiných sloučenin. Mimo těchto základních se vyskytuje ještě několik dalších méně obvyklých aminokyselin. Ty jsou většinou esenciální.

Aminokyseliny esenciální

Jsou valin, leucin, isoleucin, lysin, methionin, threonin, phenylalanin a tryptofan. K tomu jsou ještě pro děti esenciální histidin a arginin. Druhý jmenovaný je jedna z nejdůležitějších aminokyselin (zejména pro sportovce). Je důležitý pro svalový růst (tím, že ovlivňuje růstové hormony) a chrání svaly před rozpadem (podobně jako lysin a leucin). Tryptofan je výchozí látkou pro přenašeč serotonin, který uklidňuje, navozuje příjemné pocity a používá se k léčbě nespavosti, stresu, úzkosti a deprese. Threonin působí proti ukládání tuku v játrech. Dále jsou důležité nejen pro svaly, nýbrž i pro tvorbu pojiv (kostí, vazů a chrupavek), některých mozkových přenašečů atd. Pokud se zmíníme o BCAA jsou to tzv. rozvětvené aminokyseliny (valin, leucin a isoleucin). Ty se podílejí především na ochraně svalové hmoty před rozpadem. BCAA aminokyseliny jsou kombinace právě těchto tří esenciálních aminokyselin: BCAA

Aminokyseliny neesenciální

Jsou ty zbylé. Není sice třeba jejich příjem tak pozorně hlídat, to ovšem neznamená, že jsou postradatelné. To platí zejména pro glutamin, cystein a glycin. Tyto 3 aminokyseliny spolu tvoří tripeptid glutathion, což je jeden z nejúčinnějších antioxidantů v těle. Chrání před účinky jedů, tabáku a alkoholu. Glycin je navíc součástí krevního barviva hemoglobinu. Phenylalanin je prekurzorem pro tyrosin. Ten má podobné účinky jako tryptofan (psychická kondice) a navíc je základem pro hormony štítné žlázy (ty hospodaří s energií a podílejí se na mentálním vývoji dítěte).

Aminokyseliny méně obvyklé

Jsou například ornithin a citrulin (důležité pro vývoj svalových vláken a hlavně je nejdůležitější součásti odbourávacího cyklu močoviny).

Taurine – Taurin je druhá nejčastěji se vyskytující aminokyselina ve svalové tkáni. Vzniká metabolismem cysteinu a methioninu. Patří mezi stimulační látky, které podporují činnost nervové soustavy a tím zlepšuje fyzickou i psychickou výkonnost. Spolupracuje také při tvorbě žluči a vstřebávání tuků. Jako potravinový doplněk pro sportovce se prodává ve formě kapslí.

Další nestandardní aminokyseliny se u člověka většinou ani nevyskytují a nejsou pro něj podstatné.

Aminokyseliny ve stravě

Aminokyseliny jako takové ve stravě prakticky nenajdeme. Najdeme je pouze jako součást bílkovin. Proto nám z živočišných zdrojů poslouží především maso (hlavně libové). Výhodou je, že živočišné zdroje obsahují vyšší podíl esenciálních aminokyselin. Na druhou stranu je třeba dávat pozor na nadměrný příjem tuků a cholesterolu. Co se týče rostlinných zdrojů, zde tyto problémy odpadají. Navíc dostáváme vlákninu a další blahodárné látky. Problém ale vězí v tom, že mimo sóju prakticky nikde nenajdeme plnohodnotné zastoupení všech základních aminokyselin. Přesné vyvážení aminokyselin je možno hlídat a doplňovat pomocí aminokyselinových přípravků. Navíc je efekt mnohem rychlejší, jelikož bílkovina musí projít před totálním rozštěpením mnoha složitými štěpnými procesy. Preparátu existuje několik. Asi nejznámější jsou pod označením AMINO. Nejedná se o směs aminokyselin, nýbrž o směs oligopeptidů. Potom lze zakoupit i směsi buď všech anebo různých kombinací aminokyselin, nebo dokonce aminokyseliny samotné (takto specializované směsi slouží ale většinou jako léčebné prostředky).

Nízkoenergetické domy

Je to tak – žijeme v době energetické krize. Ať už to vnímáme nějak osobně, nebo zatím ne, zřejmě míjíme historický milník, kdy je pro přežití lidstva nutné začít myslet na šetření energiemi. Velkým žroutem energií jsou samozřejmě i běžné domácnosti a domy.

Pokud někdo v současné době uvažuje o stavbě domu na klíč, asi by měl mít na mysli, že existují nízkoenergetické domy již zcela běžně. Spousta stavebních firem ale avizuje své domy jako nízkoenergetické domy, i když ve skutečnosti mají jejich domy do tohoto standardu hodně daleko.

V tomto článku tak chci stručně zmínit, co rodinný dům musí splňovat, aby se dal počítat mezi nízkoenergetické domy.

Prvním a nejdůležitějším kritériem pro nízkoenergetické domy je měrná tepelná spotřeba pro vytápění, která nesmí překročit hodnotu 50kWh/(m2.a). To pro vás znamená, že potřeba pro vytápění rodinného domu nepřekročí jistou „rozumnou“ mez. Celková konečná spotřeba za vytápění domu, je pak závislá na skutečné hodnotě, která se vynásobí vytápěnou plochou. Obvykle je tak spotřeba pro přízemní nízkoenergetické domy od 10.000Kč ročně, s přihlédnutím na vybavení domu např. solárními panely, rekuperací atp..

Další kritéria pro nízkoenergetické domy jsou již pouze doporučená a zřejmě nejdůležitějším parametrem je vzduchotěsnost obvodové obálky domu. Hodnota vzduchotěsnosti obálky domu by neměla překročit hodnotu n50 ≤1,5 h^-1 resp ≤1 h^-1 u domů s rekuperací. Zkouška vzduchotěsnosti se provádí tzv.Blower Door testem.

U nízkoenergetické stavby by měl být dále omezen vliv telených mostů a maximalizován vliv solárních zisků. Velmi se také doporučuje použití obnovitelných zdrojů energií, rekuperace tepla a nakonec kompaktní tvar stavby.

Okna a dveře jsou nejslabším článkem pláště domu. Pro nízkoenergetické domy je třeba okna a dveře vybírat velmi pečlivě z hlediska parametrů pro prostup tepla a minimálně stejnou pozornost je nutné věnovat také odborné montáži. Okna a dveře hrají v případě pasivních staveb důležitou roli nejenom z hlediska izolace, ale také jako prostředek pro získání energie, která se skrz zasklení dostává do interieru.

OK – nestavím dům a asi ani nikdy stavět nebudu. Ale už jsem vyměnil běžné žárovky za úsporné, reguluju topení, zhasínám, když není třeba svítit. Ale stejně je toho ještě dost – třeba recyklace, omezení cest autem…

Je to prostě boj o přežití.

Jak na reinstalaci bez DVD

Můj notebook, který tedy už teď používá jen moje Eliška, už má něco za sebou. Běží na něm Windows 7, ale asi mu to moc nesvědčí. Když jsme jej pouze uspali, po probuzení se nespustil větráček na procesoru a tím pádem se do třech minutách přehřál a vypnul násilně. Došlo tedy na to, že jej přeinstaluji. Problém byl, jaký systém zvolit.

Volba padla na Windows XP. Problémy jsem tušil už předem – budu dlouze hledat ovladače a kdo ví, jestli najdu. Vložil jsem tedy instalační CD do mechaniky a spustil počítač. První problém byl už s tím, že se nenačetlo CD a tím se nespustila instalace. Hmm, musel jsem tedy vymyslet, jak se dá nainstalovat Windows XP z  USB flash disku. Nakonec jsem našel takový prográmek, co mi připravil startovací boot disk Windows XP na USB disk a mohl jsem spustit instalaci.

Byl to trošku zmatek, hlavně při prvním restartu v průběhu instalace, ale nakonec jsem tam ten systém dostal. Ale jak jsem říkal – ovladače neexistovaly skoro na nic.  Největší úsměv mi vždy na tváři vyloudí hláška, že ovladače na síťovou kartu, nebo bezdrát nejsou k dispozici, a jestli si je chci stáhnout z Microsoftu :-D. Takže restart do Ubuntu Live, postahování všeho možného a instalace ve Windows.

Ale pak se mi zase neobjevila stanice v síti, a neboť používám tento počítač jako prinserver pro ostatní počítače v síti, musel jsem najít řešení. Volba byla jasná – zpět k Windows 7. Snad když bude instalace čistá, větráček bude fungovat. Jenže. DVD mi to nečte už vůbec, čili instalace běžným způsobem nejde, na USB Flash disk se mi to nevejde, takže jak?

No a pak mě napadlo, že vykuchám disk, cvaknu ho do svého firemního notebooku a spustím instalaci na něm. Řekl jsem si totiž, že instalace probíhá v několika krocích a první krok je kopie instalačních souborů na disk a restart. Když to tedy stihnu a místo restartu to po prvním kroku vypnu, přehodím disk zase do Eliščina počítače a budu pokračovat tam, tak by instalace měla doběhnout normálně.  A světe div se, fakt to fungovalo.

Takže teď už si jen pohlídat, jestli ten větráček nebude zlobit a jsem spokojený uživatel.

Poznávací zájezdy

Doba Krištofa Kolumba, kdy evropa neměla ani tušení o existenci většiny světa je daleko za námi. Tehdy každý, kdo nastoupil na loď, konal vlastně bezvýhradně poznávací zájezdy a to doslova. Dnes už je těžké vyjet si někam, kde lidská noha ještě nestanula. Pro lidstvo už je asi objeveno a poznáno každé místo. Snad jen s pár vyjímkami nějakého kousku džungle, nebo posvátných nedotknutelných míst.

Poznávací zájezdy však trvají dále. Protože i když lidstvo zná planetu beze zbytku, pro mě jako osobu je stále dost míst, které bych chtěl vidět. Když se bavíme doma s manželkou a klukama, plánujeme občas kam se podíváme, nebo kam bychom prostě vyrazili, kdyby to nezáleželo na penězích. A máme většinou štěstí, že si vybíráme destinace, kam se poznávací zájezdy normálně konají.

Tak třeba kluci by chtěli do Japonska a Spojených států. To vychází z bojové historie Japonska a technické současnosti USA. Taky možnost navštívit originál Mc Donald je pro ně lákavá. Moje zlatá Eliška je spíš na přírodu, tak často jmenuje Kanadu třeba, nebo nějakou Afriku, ale civilizovanou a bezpečnou. Mě je líto, že se pořádají sice poznávací zájezdy i do Číny, Thajska, nebo Tibetu, kam bych se chtěl podívat já, ale ne podle mého přání. Můj sen je totiž poznávací zájezd zaměřený na jídlo. Pochopte – ne, že bych byl žrout, ale baví mě vařit. Ale co, baví mě i jíst! Ale nechtěl bych na zájezdu jen jíst. Zajímalo by mě dostat se ke kuchařům té země a zkusit si s nimi něco ukuchtit. Třeba Nem-Ham, Pho-Boo, něco z Mazdaznanské kuchyně a tak. Nebo třeba do Amazonie na stromové červy, Austrálie na pečeného varana – to by bylo něco.

Je mi prostě líto, že poznávací zájezdy za kuchyněmi a jídlem světa zatím v nabídce nejsou. No, ono i kdyby byly, tak stejně zase řeším prachy, tak si prostě umíchám vajíčka se slaninou a zapnu si Objektiv v televizi ;-)